Výběr vhodného kandidáta na otevřenou pozici ve firmě je pouze úvodním vítězstvím celého procesu zaměstnávání, mnohem důležitější je schopnost kvalitního zaměstnance nejen udržet a dosáhnout u něj efektivního využívání vlastních schopností a potenciálu, ale také vyvolat v něm loajálnost a vlastní přesvědčení o správnosti jeho konání. K zajištění odpovídající prioritizace pracovních hodnot u každého pracovníka slouží strategie motivace, které by měly být aplikovány individuálně na základě vlastního psychologického profilu jednotlivce.
Každý člověk je k výkonům motivován specifickým způsobem, který vychází z jeho vnitřního rozpoložení, přirozených i volních vlastností, hodnotového žebříčku a aktuální situace. Východiskem sestavování motivačního profilu konkrétního zaměstnance může být Maslowova pyramida, která je v této oblasti velmi často využívána. Jedná se o hierarchické uspořádání potřeb jedince s ohledem na jeho nynější postavení. Pyramida obsahuje 5-8 stupňů (dle různých autorů). Její základní myšlenkou je nutnost rozpoznat, v jakém stadiu motivačních potřeb a stimulů se zrovna zaměstnanec nachází a podle toho volit nabídku motivačních prostředků, které by jej měly dovést k maximálně efektivnímu výkonu.
Interpretace a aplikace Maslowovy pyramidy spočívá v jejím rozčlenění do dvou částí, které určují, zda je vhodnější zaměřovat se na vnější či na vnitřní motivaci. Vnější motivace je zprostředkována nástroji, které jsou obvykle hmatatelné a slouží k uspokojení potřeb materiálních (plat, bonusy, příjemné prostředí stravovací možnosti a další benefitní prvky – např. slevy na zboží běžné spotřeby či relaxační a kulturní benefity). Do této skupiny se řadí i motivace částečně vnější zprostředkována různými formami vzdělávání.
Vnitřní motivace se využívá obvykle u zaměstnanců, u nichž je zřejmé, že jsou jejich základní lidské potřeby naplněny, a působí zejména na posílení vlastností, jako jsou sebevědomí nebo potřeba uznání. Prostředky vnitřní motivace jsou obvykle nehmatatelné a zaměřují se především na slovní hodnocení pracovního výkonu, postup v hierarchické struktuře podniku nebo participaci na zodpovědnosti za vykonávanou práci.
Veškeré motivační prostředky mohou být uplatňovány v negativní a pozitivní rovině. V tomto ohledu je nutné podotknout, že motivační strategie uplatňující negativních postupů jsou dlouhodobě překonány, jelikož zpravidla nevedou ke kladnému přístupu zaměstnance. V současné době jsou aplikovány především pozitivní motivační taktiky, tedy odměna za dobře vykonanou práci, nikoliv trest za chybu.
Motivace je důležitým nástrojem vedoucího pracovníka, kterým může velmi výrazně podpořit celkovou úspěšnost svého týmu. Je však nezbytné dobře promyslet, jaké nástroje je vhodné použít a jakou strategii zvolit, jelikož nevhodný způsob motivace může vést ke stagnaci zaměstnance a k celkové ztrátě jeho ochoty přijmout problémy a úspěchy společnosti za vlastní.
