Usměvavé, plačící, dovádivé, rozkošné. Ano jsou to děti. Děti jsou náš život. Dokáží nám do našeho života vehnat lásku na celý život. Jejich upřímný úsměv roztopí i ten nejzmrzlejší ledovec. 

Děti vám do života přinesou tu nejpozitivnější energii jakou si dokážete představit. Přeci jsou to malý človíčkové, kteří potřebují nespočetnou lásku, pusinky a objetí. Každý rodič své dítě upřímně miluje a udělal by pro něj cokoliv na světě. Už jen pro ty jejich rozzářené oči a sladký úsměv. Náš život vám s dětmi dává úplně jiný směr. Dokážeme mít o ně nepopsatelný strach, když se něco stane. Pečujeme o ně, když jsou nemocné a potřebují nás. Potřebují naše objetí a lásku. Jen v našem objetí se cítit v bezpečí a to ne jenom kojenci, batolata, ale i puberťáci, kteří májí už svůj názor a i dospěláci. Přeci máma a táta vždy mají to porozumění pro své ratolesti. 

děti

Ale s dětmi není pouze jen radost, ale je tu i starost. 

Rodiče se o své děti bojí. Prožívají s nimi veškeré city. Když je dítě smutné, trhá nám to srdce na milion kousků a přejeme si ho vidět šťastné a opět s úsměvem na tváři. Je důležité ho umět pochválit. Bohužel může i v dospívajícím věku nastat vzajemná nedůvěra mezi rodičem a dítětem. Tohle by se ale stávat nemělo. Vždy by jste měli své děti podporovat, učit je novým věcem a hlavně porozumět. Děti by se neměli trestat. Ale vždy jim vše rozumně vysvětlit. Jelikož když dítě budete bít, důvěra se ztrácí a přece nechcete aby se vás vlastní dítě bálo. Musíte ho vést k správným věcem, jak se má chovat, mít úctu ke straším lidem. Mít nějakou úroveň. A to vše by jsme měly děti naučit mi rodičové. 

rodina

Pro naše děti jsme zrcadla, zvláště pro ty nejmenší. Pokud děláme něco špatného a oni to vidí a opakují po nás, řešením není pokárání dítěte. Ale uvědomit si to, že tohle vidělo u nás a kdo jiný se od nás učí nežli dítě. Proto se mějme na pozoru co děláme a jak se vlastně vůbec chováme. Nemůžeme je přeci trestat za naše chyby-