Představte si, kdyby najednou všechny ženy zmizely z planety. Co by se asi tak stalo? Sice nevím, co všechno, ale jedno vím jistě. Muži by jistě vymřeli. nevím, jak by si počali bez nás žen. A to nemluvím o tom, že by se neměli, jak množit, takže by vymřeli jistě. A tak jsem přemýšlela nad tím, co všechno by to znamenalo. No, asi nic extra. Naštěstí ale my, vzácné ženy, tady budeme stále, takže se pánové nemusí bát. A jak by se to líbilo vám? Myslím si, že tady asi není o čem diskutovat. Jsem vážně ráda, že my ženy toho máme tady hodně. Jsme silné a odvážné a taky emancipované. Víte, co to přesně je emancipovanost?
Já ano. A musím říct, že je to prima, ale taky vím, že čeho je moc, tak toho je příliš. Já mám ráda typickou takovou zlatou cestu a myslím, že by to tak mělo být úplně se vším, ať se děje, co se děje. Nebo nemám pravdu? Nechci žádné extrémy ani žádné speciální výhody pro ženy, Podle mě by měli mít to, co si zaslouží nebo co si vybojovali. Mně se líbí, když na zemi vládne spravedlnost a poctivost. Nelíbí se mi třeba zase to, když je někdo upřednostňován před někým nebo před něčím. To přeci není pěkné. Dříve bylo naprosto normální, že muži měli naprosto navrch před ženami. Toto známe všichni a musím říct, že pěkné to rozhodně nebylo.
Nicméně ale některé zlé časy jsou za námi a mys i tak můžeme gratulovat. Taky jsem ráda, že my ženy už máme to za sebou a máme opravdu mnoho práce než dříve. Ale to není všechno. Myslím si, že my ženy jsme na tom o mnoho lépe než kdy jindy. Třeba když vezmu například volební právo. To tady ale taky nemáme tak dlouho, jak si myslíme. Je to tady asi tak sto let. Sice možná někomu se to může zdát opravdu hodně dlouho, ale mě tedy opravdu ne. Kdyby to tady bylo alespoň dvě stě let, tak by to bylo super. Ale ženy jsou taky výborné v tom, že toho snesou opravdu hodně. Tak například já. Jsem hrozný nervák a cholerik a hodně lehce se naštvu a vypěním. Ale zase během minuty se úplně uklidním. Myslím, že takto to má mnoho žen. Nebo se snad mýlím?