Nikdo z nás nežije ve zcela bezpečném světě. Rizika číhají všude kolem nás, pronásledují nás třeba i na každičkém kroku, a pak už stačí jenom okamžik, aby se stalo něco, co se stát nemělo. Stačí i jenom pouhá banalita a úraz může být na světě. Tedy přesněji na něčí tělesné schránce. A určitě je každému z vás jasné, že to není zrovna stav, který by někomu poškozenému udělal dobře. Z toho by se mohl radovat snad jenom masochista, tedy ten, komu je nejlépe, když mu není nejlépe.

Jenže většina z nás masochistické sklony nemá. A když jsme zraněni, neseme to velice těžce. Stejně jako na nás nepůsobí příjemně ani všechno to, co s podobným úrazem souvisí, jako je léčení, potenciálně hrozící dlouhodobější nebo i trvalé následky atd.

hřebík pod botou

Jenže když už k úrazu dojde, je zbytečné přemítat nad tím, co by, kdyby… To, co se stalo, už je prostě realitou. A je třeba se s tím nějak vypořádat. A rozhodně se s takovými následky úrazu vypořádává snáze, když je člověk odškodněn.

A takové odškodnění se skutečně nejednou nabízí. Třeba u dopravních nehod, v zaměstnání, ve škole či v nákupním centru. Poškozený tu má nárok na odpovídající bolestné a další k tomuto se vztahující finanční kompenzace, které by měly zajistit třeba i to, že se dotyčnému zaplatí výlohy za léčbu, ušlé příjmy a podobně.

slupka od banánu

Ale je smutnou skutečností, že ne vždy odpovídá takové odškodnění skutečně vzniklé újmě. Pojišťovna nejednou udělá cokoliv, jenom aby toho poškozeného vzala co nejvíce na hůl, aby na něm ušetřila. A pak se takovému poškozenému určitě hodí odborná pomoc od někoho, kdo mu skutečně pomůže získat vše, na co je tu nárok. I kdyby se to totiž pojišťovně nelíbilo, i kdyby se tato vzpouzela, jsou tu nároky, které se vymoci dají, když se ví, jak na to.

A byla by hloupost, kdyby se na takovou pomoc od profesionálů nevsadilo.